Dnešní den je plný překvapení.

Klára prohlíží diář s pracovními úkoly a zjišťuje, že by den musel mít o mnoho hodin navíc, aby vše stihla.

Vybírá tedy to nejdůležitější a dává se do práce.

První schůzka s klientem je plánovaná na 7,30.

Sejít se mají v kavárně naproti přes ulici.

Sbíhá schody z třetího patra, kde má svou kancelář, až se jí její dlouhé, kaštanové vlasy natřásají kolem hlavy.

Zbývá ještě pět minut a tak se před zrcadlem v přízemí upravuje a červenou rtěnkou obtáhne rty.

Spokojeně vychází z budovy a přechází ulici.

Malá, útulná kavárna s všudypřítomnou vůní čerstvě namleté kávy, je plná života už v tuto brzkou, ranní dobu.

Stolky jsou z většiny obsazené, ale vzadu u stěny zbývá ještě jeden volný s příjemným pohledem do celého prostoru i na ulici venku.

„Slečno Kláro!“ „Rád Vás vidím“! Volá urostlý, mladý muž a hrne se ke stolku.

„Dobré ráno, Jaroslave,“ pozdraví Klára a jen co jim přinesou voňavý nápoj na stůl, začíná jednání.

„Váš návrh o prosazení nových technologií se panu řediteli nezdá, připadá mu moc inovativní a rád by zůstal u původních plánů,“ začíná Klára rozhovor. „Jistě, chápu, ale je třeba zvážit, jaký bude firemní přínos při použití nového nebo starého produktu. S tím novým je výnos mnohonásobně vyšší ve všech směrech,“ odpovídá Jaroslav a lehce se mu zvedne koutek úst v naznačeném úsměvu.

Chvilku s dalšími slovy vyčkává a dodává: „Při použití nových produktů bych navíc mohl zajistit Vaší spokojenost hned, neboť naše dohoda se může opřít o obsah této obálky“ a pomalu přistrkuje obálku směrem ke Kláře.

Klára nevěří vlastním uším, takový spád jednání a hlavně způsob dohody, opravdu nečekala.

Najednou neví, jak má reagovat. Jako kdyby věděl, že má finanční problémy, že jí příští týden skončí nájemní smlouva a nové bydlení je zatím v nedohlednu. Nemá našetřeno vůbec nic, podpořila matku v době nemoci a teď je bez prostředků.

Jeho nabídka jí stále víc začíná zajímat a hlavou se honí myšlenky, jak by jí peníze mohly pomoci. Cítí, jak se jí hrne krev do obličeje a srdce začíná bušit.

Rozrušeně vstává. „Zvážím Vaší nabídku, zítra dám vědět,“ zní nakonec její odpověď.

Obálku nechává ležet na stole, rozloučí se a rychle odchází.

Jaroslav v poklidu dopíjí svou kávu a zálibně se dívá za odcházející ženou, jejíž krásně tvarované tělo se při každém kroku vlní v bocích. S průběhem hovoru je spokojený, zasil semínko, nyní mu dá čas, aby mohlo vzklíčit.

Klára doběhne do kanceláře a začíná zuřit. „Je drzý a co si vlastně myslí?“ „Jasně, peníze potřebuji, ale takhle?“

„Ne, to ne.“ Rozporuplné myšlenky se jí honí hlavou a stále s jistotou neví, jak se zachová.

Nové produkty negativně ovlivňují životní prostředí, přeci nebude stát za takovou špínou.

Na druhou stranu ví, že Jaroslav je cílevědomý a dokáže své projekty dotáhnout do konce za každou cenu, ať toho bude ona součástí, nebo ne. Také má obavu, aby se v případě, že obálku přijme, neprovalila její úplatnost.

Pouští se do další práce, dává si čas na rozmyšlenou a večer se rozhodne.

Doma si Klára nalévá sklenku vína a znovu se vrací k dnešnímu návrhu Jaroslava.

„Je sebevědomý a věří, že si mne takto zaháčkuje.“ „ Ale to se nestane, budu chytřejší než on“.

A začíná splétat nitky svého plánu.

Druhý den ráno si Klára s Jaroslavem smluví další schůzku v kavárně.

Jen co se sejdou, Klára navrhuje, aby se přemístili do většího soukromí, aby při tak důležitém jednání, nebyli rušeni. Jaroslav souhlasí.

Přímo nad kavárnou jsou prostory k pronájmu, tam dívka vybrala místo pro svůj plán.

Vyšli do prvního patra a Klára otvírá dveře.

„Jen pojďte, mám to s majitelem domluvené,“ obrátí se k Jaroslavovi.

Jedná se o kancelářský prostor, jehož součástí je i malý, stroze zařízený byt. Pohovka, kuchyňský kout a sociální zázemí.

Vede Jaroslava až do bytu a usedají na pohovku.

„Ráda bych nahlédla do obálky, než jí přijmu,“ začíná hovor.

„Jistě.“ Jaroslav vytahuje obálku z náprsní kapsy a podává jí Kláře.

Zběžně nahlédne dovnitř a uvidí slušný balík bankovek.

„Dobře, jsme domluveni, vše zůstane mezi námi,“ špitne Klára a jemně se dotkne Jaroslavova kolena.

„To považuji za samozřejmost,“ odpoví Jaroslav a pohlédne dívce přímo do očí.

Jejich pohledy se setkají a oba pocítí vzrušení z tak velké blízkosti, na kterou doposud nebyli zvyklí.

Obejme jí, nebrání se, přitáhne si ji blíž k sobě a v tu chvíli se rozhoří vzájemné sympatie a oba mladí lidé skončí v dlouhém polibku, který přesáhne ve vášnivé milování.

Klára se raduje, její záměr se uskutečnil.

Jaroslav je spokojený, to co si zatím jen představoval, došlo naplnění.

V dalších dnech dívka zpracuje svého šéfa a prosadí nový projekt.

Vše se odvíjí velmi dobře, až do dne, kdy přijde kontrola na finanční spravování dotací na inkriminovanou zakázku.

Najdou vážné nesrovnalosti.

Proč byl vybrán projekt proti životnímu prostředí?

Začne důkladná kontrola.

Jaroslava vyšetřuje komise.

Operuje předáním obálky. Staví Kláru do role úplatné potvory, která je za peníze schopná všeho.

Vyšetřují i Kláru, která vytahuje video s jejich intimními chvílemi, tím je kompromitován i Jaroslav.

Vidina peněz je svedla k rozhodnutím, kterých teď litují.

Snaha svalit špínu na druhého s vidinou své záchrany také nepomohla.

Oba přicházejí o své pozice.

Tvrdá, ale spravedlivá lekce ponaučení.

Později se znovu setkávají, už ne jako pracovní partneři.

Jejich situace je spojí, jsou schopni přenést se přes minulost a společnými silami vybudují novou společnost, jejíž základním pilířem je ekologie a čistota přírody.

______________________________________


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *