Věrný přítel, čtyřnohý, chlupatý kamarád. Člen naší rodiny.

Odešel.

Zestárl, jeho tělo a zadní nohy vypovídaly službu.

Pohledem prosil o pomoc.

Nastal den, kdy už nevstal, i jeho hlava s hebkýma ušima už neměla sílu k pozvednutí.

Přiblížil se konec.

Přišel čas se rozloučit, poděkovat a pomoci.

Přinesl mnoho radosti do našich životů, obohatil je a zpestřil svou přítomností.

S láskou v srdcích děkujeme, náš věrný příteli!

Stáli jsme při něm až do úplného konce.

Vyprovodili jsme jeho duši do zářivých sfér.

Odešel smířený, beze strachu.

Srdce nám pukalo žalem, ale ve chvíli, kdy opustil tělo, nastal klid a přijetí.

Šťastnou cestu, drahá bytosti!

Děkujeme! Navždy budeš s námi v našich láskyplných vzpomínkách.

Nikdy nezapomeneme.

__________________

Proces odchodu duše z těla jsem vnímala velmi silně.

Nejprve bylo cítit rozrušení, smutek, po chvíli přijetí, klid a lehkost.

Odpoutání jemné substance od fyzické schránky byl jemný, přechod plynulý.

Otevřel se sloup zářivého světla, do kterého vystoupala.

Láskyplný pocit zalil srdce, s vědomím, že odešla domů, do dimenze,

kde v radosti splyne s všeprostupující energií všeho stvoření.

___________________


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *