Trauma z dětství (2. část)
Příběh chlapce, který vypráví o tom, jak silně dokáže ovlivnit charakter dítěte jeho rodič. Stává se vězněm vytvořeného vzoru chování, který vědomě nevnímá. Reakce na podněty z vnějšího světa se spouští automaticky, podle šablony v podvědomí.
Příběh otce
Vašík
Chlapec dostává výprask. Každá facka smýká s jeho tělem do stran a občas jej srazí na zem. Ztrácí stabilitu, naráží na zeď, padá. Vždy se však zvedá a znovu směle hledí otci do očí. Nebojí se ho. Je silný. Věděl, že když poruší otcova pravidla, bude bit. Přesto to udělal. Teď snáší výprask s přesvědčením v srdci: Mě nikdy nezlomíš!
Desetiletý Vašík je živý kluk. Rád zkoumá svět po svém. Je mrštný, leze po stromech, hraje fotbal, běhá s větrem o závod, zkouší sílu s ostatními v klučičích potyčkách. A také má jednu obzvlášť oblíbenou zálibu - lákají ho půdy starých domů. Vylézt na cizí půdu, prohlížet odložené věci pokryté prachem, zkoumat tajemné kouty a prožívat pocit zvláštního, příjemného vzrušení. Právě pro tento pocit, který vždy zaplaví celou jeho bytost, stále znovu a znovu leze tam, kam nemá. I přes přísný zákaz otce.
Otec je silná autorita. Vašík se musí řídit jasně danými pravidly. Pokud je poruší, tvrdě za to zaplatí. Ran už za svůj krátký život dostal velmi mnoho. Pozvolna přivyká tomuto způsobu výchovy. Zpočátku se otce bojí, ale už jako velmi malý v sobě pěstuje odhodlání, že jednoho dne se mu postaví. Jeho osobnost se formuje do odvážné bytosti, kterou hned tak něco nevyvede z míry. Čím je starší, rozhodnutí překonat strach se stává reálnější. Svůj svět přesvědčení a postojů mění dodáváním si odvahy. Aniž by ho někdo učil, vytváří si vlastní afirmace pro svou potřebu a ty mu pomáhají najít vnitřní sílu. To dokážu! Tohle vydržím! Nebojím se! Jsem silný! Mě nikdy nezlomíš!
Živí také i sílu svého ega, které se stává velmi mocným nástrojem, ovlivňujícím jeho chování.
Zcela odmítá autority a uznává jen své vlastní postoje a přesvědčení. Jeho rebelská povaha způsobuje mnoho problematických situací, zejména ve škole, kde platí daná struktura a řád. Otec je opakovaně zván třídní učitelkou k různým pohovorům a schůzkám a vyzýván k tomu, aby vzpurné chování chlapce vyřešil. Vyřizuje to vždy po svém, výpraskem. Do Vašíka se stále hlouběji vrývá vzorec chování, že po každém nesplnění úkolu, po každé chybě či nedodržení pravidel přijde trest.
Čas ubíhá, Vašík roste a jednoho dne poznává dívku, do které se zamiluje. City jsou vzájemné, vstupují do manželství. Po období zamilovanosti začíná Vašíkova vnitřní podstata vyplouvat na povrch. Jeho sklony k autoritativnímu chování a pocitu nadřazenosti začínají sílit. Vzrůstá potřeba mít vždy navrch a hájit si svou pravdu jako jedinou možnou. Už nevnímá názor druhého, je plně přesvědčen o tom, že pouze ten jeho je správný. Každá další situace, která vyžaduje řešení nějakého střetu názorů, prohlubuje ve Vašíkovi jeho vzor reakcí, který v dětství otiskl do svého podvědomí. Je zcela uvězněn v jeho okovech, aniž by si to uvědomoval.
Jednoho dne se uchyluje i k fyzickému násilí. Aby uhájil svůj názor a zvýraznil svou pravdu, pozvedá ruku na svou manželku. Tady zachází za hranici svých postojů. Svoje chování si potřebuje ospravedlnit. Začíná sám sebe přesvědčovat o správnosti toho, co udělal. Později to zopakuje znovu a znovu, až tento způsob řešení situací opět vtiskne jako šablonu do svého podvědomí. Podle ní pak automaticky reaguje na vznikající konflikty. Agresivita a násilí, neústupnost a tvrdost. Ego vyrůstá do megavýšin jeho osobnosti.
Nitro jeho bytosti naplňuje však i velká láska. Schovává se pod mnoha vrstvami jeho charakteru a vyplouvá na povrch ve chvílích, kdy je se svými dětmi. Ale opět. Pokud se vzepřou jeho autoritě, přijde trest. Stejně tak jako trestal Vašíka jeho otec, nyní i on trestá své děti i svou partnerku.
Léta plynou. Vašík stárne. Vlivem tragické události přichází o svou manželku. Prožité trauma přináší uvědomění. Mění se jeho životní postoj a přesvědčení. Na některé způsoby svého chování nyní může nahlížet jinak. Nový pohled na minulost mu přináší bolest v srdci. Neumí s ní pracovat. Hlas duše, která k němu tiše promlouvá zevnitř jeho bytosti, nedokáže slyšet. Šeptá mu o uvolňujícím procesu přijetí a odpuštění, který přináší velkou úlevu a pocit svobody.
Osvobozuje se až těsně před odchodem z této reality, na nemocničním lůžku. Okovy se rozpouští, otvírá se cesta do jiných úrovní bytí.
Vašíkův otisk v jeho dětech
Vašík zplodil 3 děti. Každý ze tří potomků otiskl některé otcovy charakterové rysy do svých programových vzorců. Žádný z nich však nezašel do extrému fyzického násilí. Zde se agresivní linie přerušila. Laskavé vyzařování jejich matky zjemnilo prostředí a předávání otisků do dalších pokolení se zastavilo.
Shrnutí
Víc jak v devadesáti procentech v našich reakcích a rozhodovacích procesech, působí podvědomí, náš autopilot, který koná na základě naučených, opakujících se vzorů chování.
Pohledem Lásky a Soucitu lze objevit nové možnosti a vymanit se z jejich působení.
Vašíkova cesta ukazuje, jak hluboko může být otištěn rodič svým přístupem v charakteru dítěte. Posunout vědomí do jiné úrovně vnímání a vše změnit je ale vždy v našich rukou.
Vždy máme na výběr, vždy můžeme odhalit to, co nás limituje. Zkusit se podívat jiným úhlem pohledu a zahlédnout svůj program chování zorným polem pozorovatele. Nikdy není pozdě udělat rozhodnutí. Pak je možné proměnit svoje navyklé způsoby reakcí. Ruku v ruce s přijetím a odpuštěním můžeme uvolnit okovy a dovolit si osvobodit se.
Uvědomění si svých postojů a následné jednání, které je sladěno s vyzařováním srdce, přináší pocit svobody. Dovolí volně dýchat. Vzpomínku na traumatizující událost už neprovází bolest, strach, stud nebo vina. S procesem přijetí a odpuštění přichází prožitek volnosti a lehkosti.
Stačí se rozhodnout a chtít změnit stávající situaci. Další kroky budou následovat. S rozhodnutím se změní postoj a přesvědčení, což přinese nové vyzařování na jiné frekvenci. K bytosti budou přitahovány na stejné vibrační vlně příležitosti a možnosti jak postupovat dál. Může potkat někoho, kdo jí na cestě pomůže. Nebo najde vhodnou knihu, či inspirující text… Varianty jak pokračovat, čekají na své objevení :)
Začíná se rozhodnutím. To je první krok.
MEDITACE
Nacházím se ve svém posvátném prostoru klidu a míru. Připravuji své tělo na meditaci intenzivním promačkáním horní části trapézů a masáž směřuji k oblasti zadní části krku až k vlasové části. Cítím příjemné uvolnění a hřejivé teplo v ošetřované oblasti.
Zklidňuji se vědomým dechem. S každým výdechem se osvobozuji od napětí. Moje bytost je připravená, nyní zaměřuji pozornost na sebe. Vnímám potřebu změnit prožívání konkrétních situací v mém životě.
Moje odvaha k prvnímu kroku roste. Rozhoduji se.
Proměňuji svou realitu tím, že odhaluji vzorce chování, které mi brání v soucitném a láskyplném prožívání života ve všech jeho úrovních.
Zaujímám postoj pozorovatele a dívám se na svůj život jiným úhlem pohledu.
Vidím jasně moje stále se opakující reakce na vnější podněty. Rozpoznávám, co mě limituje. Pokládám si otázku: Jak můžu tuto situaci zvládnout láskyplněji a soucitněji?
Přijatou odpověď mohu vnímat různě. Vidím ji uvnitř sebe jako obraz, jako film, nebo slyším slova, která rezonují v mém nitru.
Každý den procházím své reakce a rozhodnutí a pracuji na uvědomění všeho, co proběhlo mimo soulad s láskou a soucitem. Každý den sleduji své chování a krok za krokem přepisuji vzory ve svém podvědomí.
Láska a soucit se otiskuje stále hlouběji do mé bytosti a stává se mou součástí.
Měním navyklé způsoby chování a tím proměňuji svou realitu.
Jsem tvůrce! Tvořím!
Vystupuji z meditace a má pozornost směřuje do přítomnosti.
Děkuji za porozumění, že změnu prožívání mého života přináší moje proměna.