Tvůrce v nás

Všichni jsme Tvůrci.

S touto vlastností přicházíme na svět, jen si jí ve většině případů nejsme vědomi.

Tvoříme v každém okamžiku, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Tvoříme realitu kolem nás, svými postoji, svými názory, svými systémy myšlení.

Sbíráme informace, nasáváme je z vnějšího světa, abychom je později analyzovali ve světě vnitřním, ve svém vlastním vesmíru a podle nich pak vytvářeli svůj vlastní systém myšlení, uvažování a cítění.

Z toho pak vychází náš náhled na to, jak vše funguje, jakým způsobem zapadají pomyslné kamínky do mozaiky. Vytváříme si svůj vlastní obraz toho, co je to "to vnější", co nás obklopuje.

Každý máme svůj vlastní osobitý náhled a tolik, kolik je bytostí, tolik je různým náhledů.

Každý jsme originál, hledíme svýma očima, používáme své systémy myšlení.

Každý jsme ovlivňován prostředím, ve kterém vyrůstáme, žijeme.

Některé z nás ovlivňují sdělovací prostředky, které nám podsouvají své vlastní systémy myšlení, které působí velmi silně a aniž bychom si uvědomili důsledky, upravujeme podle nich své vnímání reality.

Stejně tak mohou náš pohled ovlivňovat osoby nám blízké, spolupracovníci, lidé, s kterými trávíme nejvíce času.

Z tohoto komplexu neustálého vzájemného působení - ovlivňování společností, prostředím, blízkými, sdělovacími prostředky, nebo jinými vlivy se vytváří osobnost, která dennodenním nasáváním podnětů z venčí buduje svůj osobitý pohled na svět.

Stále něco "musíme", něco "nestíháme", protože nemáme čas, "nemáme prostor" k vyjádření sebe sama, jsme uměle tlačeni někam, kde sami být "nechceme".

Pokud se chci z tohoto koloběhu vymanit, je třeba si uvědomit, že jsem to já samotná/ý, kdo dovolí toto působení a ovládání.

Pokud se rozhodnu pro změnu, zaujmu postoj Tvůrce a nejprve jako pozorovatel událostí kolem sebe zhodnotím situaci.

(Jsme mocní tvůrci, už pouhé uvědomění si této skutečnosti nás povznáší do pozice, ze které jako pozorovatelé můžeme zaměřovat svou pozornost.

Kam směřuji svou pozornost, tam vysílám svou energii, tam se projeví můj záměr).

Po zhodnocení situace dojdu k rozhodnutí, jak by má životní cesta měla vypadat. Kudy chci kráčet, kým chci skutečně být, kde chci být a jaký život si přeji prožívat.

Když mám jasno, zaměřím svou pozornost dovnitř sebe.

Představím si s největšími detaily svou novou realitu tak, abych procítil/a radost, kterou mi přinese. Pocit se projeví uprostřed hrudi, v srdeční oblasti a rozlévá se do celého těla jako velmi příjemné rozechvění. Svou představu nechám dojít do fáze, jakoby se už stala, jakoby se už reálně uskutečnila a já o ní někomu vyprávím...ano, "toto" už se stalo, "toto" jsem už prožila.

Myšlenka (má nová představa o světě a jeho prožívání) a pocit (radostné rozechvění srdce) se v harmonii propojí a jejich vibrace vytvoří silný proud energie. Když se v harmonii propojí vyzařování srdce a síla mysli, dříve nebo později se náš plán promítne ve hmotě, v realitě, ve vnějším světě.

Tento princip tvůrce každý uplatňuje dnes a denně. Ať již vědomě nebo nevědomě.

Ať jsou všechny bytosti vědomými Tvůrci!