
Zapomenutý svět
Nech se přenést do jiné reality, která je volně přístupná, avšak klíč, který ji odmyká,
obdrží jen ten, kdo umí otevřít své srdce.
Do světa, jenž nabízí možnosti, o kterých většinou jen sníš.
V klidu se posaď, nebo polož, udělej si pohodlí a zajisti, ať nejsi rušen.
Přenes se veškerou svou pozorností na obsah čteného a prožívej obrazy, které v tobě vyvolá.
Svítí slunce a krajinu prozařuje zlaté světlo.
Nad korunami stromů se prohání lehký vánek a zajišťuje příjemné ochlazení.
Vysoko na vrcholku jedné listnaté bytosti stromu, na větvi vztahující své tenké výhonky nahoru vstříc slunečním paprskům, sedí tvor připomínající svým vzhledem zčásti člověka a opici a také obrovitého ptáka. Je asi metr a půl vysoký, dobře osvalený, trup těla pokrývá jemné chmýří, připomínající peří. Chocholaté hlavě s protáhlým krkem vévodí veliký zobák, zasazený mezi dvě výrazné oči, jenž lze svou velikostí přirovnat k tenisovým míčkům. Místo rukou křídla, nyní složená k tělu. Sedí na větvi, přidržuje se svýma nohama, na nichž jsou silné, dlouhé prsty, které zajišťují pevné uchopení a stabilitu.
Shlíží dolů, do spletité zeleně a hledá něco pro svůj hladový břich.
Tu roztáhne křídla, rychle a velmi tiše se snáší k místu, kde zahlédl pohyb.
Silné prsty na nohou se připravují k uchopení. Na první pokus, přesným hmatem, vyzdvihuje z trávy cosi, co připomíná malou myš.
Polyká jí celou, malá svačinka před obědem.
Nyní krouží nad krajinou a znovu prohlíží prostor pod sebou. Jeho skvělý zrak mu umožňuje vidět vše velmi ostře a jasně. Jeho pozornost upoutal had obtáčející kmen tenkého stromu s vysokými nadzemními kořeny. Vrhá své tělo střemhlav ke kořisti. Těsně před ní zbrzdí dopad, otočí se a jeho silné prsty pevně stisknou.
A už vynáší hada do korun stromů, kde ho trhá na několik kusů, které celé požírá.
V jiné části krásné, neposkvrněné přírody se v průzračném jezeře prohání skupinka malých rybek. Jsou hbité, rychlostí blesku dokážou změnit směr své plavby. Jejich duhové šupiny, se těsně pod hladinou lesknou v záři slunečních paprsků. Pod nimi, v temně modré hlubině, odpočívá zvláštní bytost. Mezi velkými oblými kameny, kterým cloní vzrostlé traviny, má své lože. Každý den vyplouvá nahoru a prohřívá se v teplé, mělké vodě.
Pak se vynoří a zahalí krajinu do nádherných, tklivých tónů, které pronikají do morku kostí a rozkmitají každou buňku v těle na vibraci dokonalosti a lásky. Její zpěv vytváří kouzelnou energii, jejíž rezonance do široka, daleka, povznáší a propojuje vše, čeho se dotkne.
Trup bytosti je protáhlý, má končetiny podobající se lidským, jen je místo prstů zakončují dlouhé, jemné ploutve. Zčásti jej zdobí modrozelené, lesklé šupiny, dílem je pokrytý kůží, jejíž barva se mění podle toho, v jaké části jezerní hlubiny se právě nachází. Blíže k povrchu vodní plochy je v odstínech svěže zelené, čím hlouběji, tím více tmavne, až do hnědavých tónů, které splývají s povrchem dna tůně.
Žije zde mnoho nepoznaných živočichů, rozličných rostlin a majestátních stromů. Vše v úžasu spolupracuje a pluje na vlně všeprostupující energie lásky, která je vnímatelná v každém koutu nádherné, svěží krajiny. Vše bez snažení a chtění plyne v dokonalém rytmu na proudu jiskřivé, láskyplné síly.
Pokud se vzdáš nutnosti ovládat a přirozeně se poddáš vyššímu vedení, jsi nesen přesně tam, kde v pravou chvíli máš být. K příležitostem, kterých se máš chopit a v radosti a lehkosti vibruješ s všehomírem, jehož jsi součástí.
Dnešní den je velmi teplý a vlídný stín pod korunami stromů vybízí k odpočinku malé, krásné bytosti. Křehká těla mají tenoučké končetiny, pokožku průhlednou, že je možné vidět vnitřní orgány jak pracují. Podobají se človíčkům nevelkého vzrůstu. Nádherné oči, jejichž tklivý pohled dojímá srdce, mají zářivě tyrkysovou barvu. Jemné vlásky vlající v lehkém vánku, vytváří dojem proměnlivé svatozáře kolem hlavy. Hebkou kůži na zádech pokrývá stříbřitá srst. Společenství tvoří pětičlennou skupinku, která se usazuje k odpočinku na zastíněné, travnaté plošince.
Než dosednou, vytvarují něžnými prstíky malé hnízdečko z trávy a s úctou ke každému jejímu stéblu se posadí.
Sedí v kroužku, zády k sobě se dotýkají. Harmonizují a zesilují si tímto způsobem energetický potenciál.
Jejich pronikavý pohled odhalí každou nerovnováhu v přírodě, kterou svou vibrací uzdravují. Pouhá jejich přítomnost vyvolává změny, jenž láskyplně působí na vše v okolí. Jemnocit, jímž oplývají, odkrývá skryté, pomáhá načíst i ty nejjemnější frekvence. Každá bytůstka má svou úlohu, schopnosti jednotlivců jsou originální. V jednotě vytváří mocný vír energie, který léčí vše potřebné. Takto spolupracují, podporují se, doplňují a tvoří.
Lehoučcí, křehcí, jemní na pohled, avšak mocí své zářivé síly dokáží obrovské věci hodné obdivu.
Každý kout lesní krajiny, všechna neposkvrněná místa čistoty, veškeré formy života, jak nahoře, tak dole, propojuje zářivý, všemilující proud lásky, na jehož vlnách se houpe každá manifestace stvoření.
Malí zpěváčci v celé své kráse jemnými tóny prosycují stromoví. Svými hlasy je doplňují opice a další zvířata, žijící ve věčně zelených výšinách. Také brouci a živočichové, kteří ovládají řeč zvuků, v štědrém zastoupení spoluvytváří nezaměnitelnou melodii pralesní krajiny, která se tomu, kdo se umí zaposlouchat, vetkne do srdce.
Také zdejší vůně mají specifické úrovně, do kterých když pronikneš, nacítíš charakter místa,
kde se právě nacházíš. Paleta vůní od jemně sladkých k těžkým, omamným tónům květin, přes zvláštní pachy, připomínající zahnívající maso, jejichž majitelky rostlinné říše tak vábí malé živočichy, kteří když se lapí, stávají se jejich potravou. Nebo v symbióze žijící rostliny, vylučující sladký nektar, vyživující tvory, jenž na oplátku zajišťují opylování.
Vzájemná spolupráce a provázanost všeho je samozřejmá.
Z vyššího úhlu pohledu je o vše postaráno.
Vnímej každým kousíčkem svého já způsob existence tohoto prostoru, ať už žije ve tvých představách nebo ve skutečném světě.
Co je však skutečné?
Vždy to, co za skutečnost považuješ.
Realita, fantazie, dimenze vysněné naší nebo jinou myslí.
Vše ožívá a pulzuje životem, který souzní s rezonancí svého stvořitele.
Věnuj jeden den, či alespoň jeho část, vytváření myšlenek, které budou vědomé a svou frekvencí obohatí svět.
Objetí každému, kdo to zkusí ♥